Kontakt: e-mail: info@firespace.eu

BMW 3 series

Rady a skúsenosti majiteľov automobilu BMW rady 3 ... prevádzka, údržba, servis a mnoho iného ...

BMW 3 - historie trojkové řady

BMW řady 3 se prakticky zrodilo v červenci 1975, kdy bylo tisku odhaleno několik prvních kusů. Skutečná historie ale sahá poněkud dál. Předchozí modely z éry „New Class“, vytvořené Giovannim Michelottim řady 1500, 1600, 1800 a 2000 z poloviny 60. let, zajistily BMW nejen dostatek peněz a reputace, ale také určily směr jímž se bude automobilka dále vyvíjet. Jednalo se o auta poskytující sportovní svezení a komunikativní řízení a to vše s komfortem sedanů vyšších tříd.

 Přímým předchůdcem trojkové řady bylo BMW série 02, interně označované jako E10, odvozené z řady E8. Oproti němu však mělo o 4cm nižší karosérii, větší sklon čelního skla, kruhové přední světlomety a vyrábělo se pouze ve dvoudveřovém provedení, buď jako klasický sedan nebo v provedení Touring se zádí ve stylu hatchback. Jako pohonné jednotky sloužily výhradně 4válce M10  a to od typu 1502 (55kW) až po špičkovou verzi 2002 Turbo (126kW). Do roku 1975, kdy byl představen nástupce této řady se prodalo téměř 340 000 vozů.

BMW řady 5, představené v roce 1972, znamenalo novou politiku označovaní modelů a zároveň nový styl v designu. Za vzhledem nových modelů stál francouzský designér Paul Baracq. Bylo to také první BMW kde byl při vývoji brán ohled na možnost srážky a minimalizaci jejích dopadů. Kromě toho se zde také poprvé objevila palubní deska se středovým panelem orientovaným k řidiči.

Model E 21
Před uvedením nové řady se vedly debaty ohledně nového číselného označení, rozhodovalo se mezi číslem 4 a 3. Nakonec tedy zvítězilo číslo 3 a nový model, interně označovaný jako E21, mohl být uveden. Bohužel reakce veřejnosti nedopadly zcela podle představ vedení automobilky. I přes moderní vzhled bylo dost částí převzato z původní řady E10, což vedlo k otázkám o technickém vývoji.
 Část kritiky dopadla i na vysokou záď, a proto byl pro její odlehčení přidán mezi světla pás černého plastu. Avšak i přes to bylo nové BMW řady 3 přivítáno s náležitou poctou a brzy se jeho fotografie začali objevovat na titulních stranách motoristických magazínů. Karoserie nového modelu byla pouze dvoudveřová, samonosná, s délkou 4,355m, výškou 1,610m a šířkou 1,380m. Z počátku bylo BMW E21 k mání pouze s osvědčenými 4válcovými motory M10. Základ tvořila verze 1,6 (66kW), dále pak 1,8 (72kW), 2,0 (80kW) označované jako 316,318 a 320. Novinkou pak byla verze 320i (92kW), která se již mohla chlubit mechanicko-hydraulickým vstřikováním K-Jetronic. S hmotností 1010kg u verze 316 byla E21 na svou dobu velmi rychlá a již rok po uvedení se BMW dalo slyšet, že úspěch nové řady předčil všechna očekávání. Na Frankfurtském autosalonu byly v roce 1977 představeny nové malé šestiválce M20.
Slabší 2,0 (90kW) bez vstřikovaní, označený jako 320/6 a silnější 2,3 (105kW) opět se vstřikováním K-Jetronic (označení 323i). Právě BMW 323i se stalo rázem prakticky nejrychlejším ve své třídě. S maximální rychlostí 200km/h ho dokázal překonat pouze Saab 99 Turbo, který však nemohl konkurovat kultivovaností běhu motoru a ani spotřebou. Po menší modernizaci v roce 1980 se na trhu objevila inovovaná verze 318i se vstřikováním a výkonem zvýšeným na 77kW, oproti původním 72kW u karburátorové verze. Stále však chyběl základní levný model. Tuto mezeru pak v roce 1981 zaplnila verze 315 (55kW), prodávající se na některých trzích. Na sklonku roku 1981 bylo prodáno přes 1 milion BMW řady 3, což z něj vytvořilo nejlépe prodávané BMW všech dob. Jak se ukázalo, většina zákazníků volila E21 kvůli její výkonnosti spojené s vynikající ovladatelností a sportovním vzhledem. Na tyto atributy byl pak brán ohled při konstrukci následovníka.

Model E30
Ten byl veřejnosti představen v roce 1982 a nesl interní označení E30. Oproti jeho předchůdci byl o 3cm kratší, ale i přesto nabízel prostornější interiér. Z počátku byla vyráběna pouze dvoudveřová varianta coupé, ale několik měsíců po uvedení přibyl i 4dveřový sedan. Základní rozměry zůstaly u obou verzí nezměněny – délka 4,325m, šířka 1,645m s výška 1,380m. Vylepšena byla i aerodynamika a podvozek, zadní náprava dostala oddělené tlumiče a pružiny, což mělo vylepšit stabilitu a hlavně náchylnost k přetáčivosti na mokru, která byla vytýkána jeho předchůdci. Kromě základního 4válce 1,6 (66kW), převzatého kompletně z E21, dostali všechny pohonné jednotky elektronicky řízené vstřikování paliva. K dispozici byly tedy dva 4válce M10 s označením 316 (66kW) a 318i (77kW) a 2 šestiválce M20 s označením 320i (92kW) a 323i (102kW). Hned první rok bylo prodáno 234 000 BMW E30, a to pouze ve 2dveřovém provedení. V roce 1984 prošel modernizací motor 2,3, což mělo za následek zvýšení výkonu na 110kW, v roce 1985 byla však jeho výroba zastavena a na trh přišlo několik nových nebo inovovaných motorů. V první řadě několik šestiválců M20, prvním z nich byl poupravený 2,0 (95kW) dále pak nový 2,5 (125kW), který nahradil zrušenou 2,3 a v poslední řadě ekonomická verze 325e (92kW) s objemem 2,7l, která měla maximální otáčky snížené z klasických 6000ot/min na 4500ot/min a výrobcem udávaná spotřeba činila 8,4l/100km. Spolu s těmito šestiválci byl uveden i první dieselový motor pro BMW řady 3. Stal se jím šestiválec M21 2,4l o výkonu 64kW, tento model byl označen jako 324d. Nebyl to sice žádný rychlík, ale jeho výhoda oproti konkurenci spočívala v jeho tichém a kultivovaném běhu. Poslední novinkou představenou v téže roce se stalo BMW 325iX s pohonem všech kol řízeným přes viskózní spojku. V roce 1986 byla výroba E30 převedena do nově otevřené továrny v Regensburgu, a zároveň se začala prodávat verze M3 – silniční verze závodního speciálu ze série Touring Cars. Byla vyráběna pouze jako 2dveřové coupé a od klasické E30 se odlišovala nafouknutými blatníky, velkým spoilerem na zádi a upraveným podvozkem od divize „M“. K pohonu sloužil výhradně nový 4válec S14 o objemu 2,3l disponující výkonem 143kW, což se nemusí zdát mnoho, ale perfektní podvozek a díky němu velmi dobrá ovladatelnost za všech okolností učinily z E30 M3 ikonu mezi sportovními vozy. Přibližně rok poté byl představen nový model E30 Cabrio – 4sedadlový vůz s plátěnou stahovací střechou. Jako pohonné jednotky byly k dispozici prozatím pouze šestiválce 320i a 325i. Nutno podotknout, že E30 bez střechy již byla na světě o několik měsíců dřív, ale pouze jako počin německého úpravce Baur. Kromě cabria se v roce 1987 představila ještě verze kombi, pojmenovaná Touring. Tato verze vznikla ze soukromého projektu jednoho zaměstnance, kterému velikost 4dveřové E30 nestačila. Vedení se však tento projekt zalíbil natolik, že spustili jeho sériovou výrobu. Pohon této verze z počátku obstarávaly šestiválce 320i a 325i, případně verze s pohonem všech kol 325iX, nebo nový dieselový motor M21 s přeplňováním o výkonu 85kW, označený 324td. Tato verze měla oproti sedanům v základní výbavě kotoučové brzdy na všech kolech bez ohledu na použitou motorizaci. Na přelomu roku 1987 a 1988 prošla E30 malou modernizací. Upraven byl hlavně vzhled – nové zadní svítilny a plastové nárazníky po vzoru Touring, objevily se nové 4válcové motory M40 a elektronické vstřikovaní Motronic. V roce 1989 byla ještě uvedena sportovně střižená verze 318is, přezdívaná „malá M3“ s upraveným podvozkem a novým 4válcovým motorem M42 se šesnáctiventilovou technikou, která disponovala výkonem 100kW. Pro italský trh se v tomtéž roce objevila verze 320is, která představovala slabší variantu M3, jenž se díky omezení na tomto trhu nemohla prodávat. Výroba BMW E30 v provedení sedan byla ukončena v roce 1991 kdy byla nahrazena novým modelem E36, ve verzi Cabrio byla však nadále vyráběna do roku 1993 a ve verzi Touring až do roku 1994.


Model E36
V pořadí již třetí generace trojkové řady, nesoucí interní označení E36, se objevila už v roce 1990. Designérem byl v tomto případě Claus Luthe a v celkovém vzhledu se odrazila i jeho předchozí práce na karosérii BMW řady 8. Nové BMW mělo pochopitelně prostornější interiér než jeho předchůdce. Důraz byl kladen jak na pasivní tak i na aktivní bezpečnost posádky a přitom však zůstala zachována precizní ovladatelnost a sportovně střižený podvozek jak tomu bylo zvykem u předchozích modelů.
 Mnoho kritiků však tvrdilo, že BMW E36 již ztratilo charakter předchozích „trojek“. Na prodejních výsledcích, se ale tento názor rozhodně neodrazil. Po uvedení do výroby byl k dispozici pouze klasický 4dveřový sedan, jemuž jako pohonné jednotky sloužily 4válce M40 ve verzi 316i (74kW), nebo 318i (84kW), dále pak nové šestiválce M50 2,0 (110kW) a 2,5 (142kW) – použité již v pětkovém BMW E34 a nakonec nový dieselový motor nesoucí označení M51 (325td) o výkonu 85kW. V letech 1992 až 1994 byla řada podstatně rozšířena jak o nové provedení karosérie tak o zbrusu nové pohonné jednotky.  Nejprve se objevila varianta Coupé kterou bylo možno, na rozdíl od sedanu, kombinovat s motorem M42 1,8l 16V (103kW) a tento model pak nesl označení 318is. Dále byl pak představen inovovaný šestiválec M50 s variabilním časováním ventilů VANOS. Krátce po verzi Coupé se objevilo z něj odvozené Cabrio a také špičková verze M3 poháněná třílitrovým šestiválcem s označením S50, výkonem 211kW, dosahující maximální rychlosti elektronicky omezené na 250km/h. To už se psal rok 1993 a BMW uvedlo nové 4válcové motory M43 jenž nahradily starší M40. Nové motory sice nenabízely o mnoho větší výkony, avšak důraz byl kladen na optimalizaci agregátu, což mělo za následek lepší dostupnost výkonu ve větším spektru otáček. Kromě benzínových motorů byl také představen nový dieselový motor M51, který dostal navíc mezichladič stlačeného vzduchu a jeho výkon povyrostl z původních 85kW na 105kW. Rok 1994 znamenal pro E36 další evoluci – 4 nové motory a jedna nová karosérie. Pokud jde o motory, šlo o šestiválec M52 o objemu 2,8l a s výkonem 143kW, který ve výrobním programu nahradil verzi 325i. Dalším novým motorem byl 4válcový diesel 318tds o výkonu 66kW , dva nové 4válce M44 1,6l (77kW) a 1,8l (103kW) označované jako 316ti a 318ti určené pro novou verzi karoserie. Tou byla verze Compact, jakési coupé se zkrácenou zádí, která měl zaujmout hlavně mladé lidi toužící po svém prvním BMW. Mnoho z nich ale považovalo tento malý hatchback spíše za něco, co značku poškozuje a snižuje její prestiž. V roce 1995 byla uvedena dlouho očekávaná verze Touring, u tohoto kombi nešlo ani tak o jeho užitnou hodnotu jako spíše o styl a sportovní vlastnosti. Ve stejném roce byl navíc ještě představen další z řady šestiválců M52, tentokrát s označením 323i a výkonem 125kW, který zaplnil mezeru po chybějící 325i. Rok 1996 znamenal příchod nové verze M3, upraven byl podvozek brzdy a několik detailů, hlavní změnou byl ale nový motor S52 o objemu 3,2l a výkonu 236kW, maximální rychlost zůstala omezená na 250km/h. Začátkem roku 1997 prošla celá řada e36 drobným faceliftem. Hlavním znakem jsou širší ledvinky, nepatrně pozměněná kapota a světla. V tomto stavu se pak E36 prodávala až do roku 1998 kdy BMW představilo dalšího nástupce. Ke konci roku 1997 jste si tedy mohly vybrat mezi 5 různými verzemi karosérie – sedan, coupé, touring, cabrio a compact. Dále pak bylo k dispozici 5 různých benzínových 4válců – 316i, 316ti, 318i, 318ti a 318is a 3 šestiválcové motory – 320i, 323i a 328i. V dieselových verzích to pak byl 4válec 318tds a šestiválec 325tds. Vrchol nabídky tvořila verze M3 3,2l ve variantě coupé, cabrio, případně i sedan. Nutno ještě dodat že BMW E36 se ve verzi Touring vyrábělo do roku 1999, cabrio do roku 2000 a některé verze compact až do roku 2001.


Model E46
S rokem 1998 přišla nová „trojka“ s označením E46. V tomto případě šlo spíše o detaily, na první pohled by se dalo klidně tvrdit, že jde pouze o facelift předchozí verze a ne kompletně nový model. Základní linie karosérie zůstali zachovány, některé partie byly zakulaceny, jiné zase zostřeny. Přídi dominují nové světlomety s čirou optikou a integrovaný spoiler. O co míň se E46 změnila zvenčí, o to víc se změnilo pod karosérii. Velkou změnu prodělal hlavně podvozek, mnoho dílů bylo vyměněno za lehčí hliníkové a bylo přidáno množství elektronických asistentů (ve standartu ABS, ASC+T,DSC) a další množství komfortních systémů jako dešťové senzory, navigace, kontrola tlaku v pneumatikách, xenonové světlomety nebo bezspojková převodovka Steptronic. Jak se pro nový model sluší a patří, dostala E46 i nové motory. Šlo hlavně o 4válcový diesel M47 2,0l o výkonu 100kW s přímým vstřikováním nafty, které BMW použilo poprvé právě u tohoto agregátu. Kromě 320d byly k dispozici ještě verze 318i (87kW), 320i (111kW), 323i (125kW) a 328i (142kW), ve větší míře převzaté z E36. V roce 1999 byla nová „trojka“ třetím nejprodávanějším autem v Německu a magazín „Car“ napsal v červenci roku 2000 o 320d, že je to „nejlepší auto na světě“. Řada karosérií byla doplněna v roce 1999 o Touring a Coupé, v roce 2000 o Cabrio a nakonec v roce 2001 o Compact. Pro Coupé se dostalo nového označení „C“ a v době uvedení měl zákazník možnost výběru mezi 320Ci, 323Ci a 328Ci. V roce 2000 bylo kromě Cabria uvedeno i několik nových motorů a po krátké odmlce u E36 se do nabídky opět vrátila verze s pohonem všech kol, která byla z dispozici u provedení Sedan a Touring. Vraťme se ale k novým motorům. V první řadě byl uveden nový šestiválec nesoucí označení M54 ve verzích 320i (125kW), 325i (142kW) který nahradil 323i a 328i a v poslední také řadě 330i o výkonu 170kW. Poslední dva agregáty – 325i a 330i bylo možné kombinovat s pohonem všech kol, čímž vzniklo označení 325iX, resp. 330iX.  Kromě těchto benzínových šestiválců byl představen i jeden dieselový nesoucí označení M57 – 330d disponující výkonem 136kW a točivým momentem 390Nm. Jako perličku na závěr roku si BMW připravilo novou M3. S motorem o objemu 3,4l a výkonem 253kW na zadní nápravě nebyl problém sprintovat z 0 na 100km/h s časem lehce nad 5 vteřin a maximální rychlost byla obligátně omezena na 250km/h. Rok 2001 přinesl nové benzínové 4válce pro 316i a 318i. Motor měl označení N42 a nárůst výkonu byl u 316i 7kW, respektive 18kW u 318i. Kromě 4válcových benzínových motorů se v nabídce objevil také dieselový motor 318d, známý z E36. Tento rok přinesl také nový Compact a i když prodejní výsledky byly stále poněkud nízké, přeci jen na tom byl nový model lépe než jeho předchůdce. V roce 2003 byl u BMW ve znamení dieselů. Vylepšená verze 330d disponovala výkonem 150kW a točivým momentem 410Nm, což bylo víc než u M3, ve spojení s šestistupňovou převodovkou jste se z 0 na 100km/h dostali za 7,2 vteřiny, redaktoři magazínu „Auto zeitung“ naměřily maximální rychlost 242km/h a průměrná spotřeba během testu činila pouze 8l/100km. U BMW si všimly rostoucího zájmu o nové dieselové motory, a tak je poprvé v historii začali nabízet i pro variantu Coupé. Kromě dieselů se v tomto roce BMW představilo také speciální verzi M3 doplněné zkratkou CSL – Coupé Sport Leichbau. Toto označení nesly úspěšné závodní speciály ze 70. let a nová M3 CSL měla být poctou těmto vozům. CSL navíc od klasické M3 dostalo novou sekvenční převodovku schopnou přeřadit za 0,08s a motor byl upraven na výkon 265kW. Hlavní roli zde však hrálo odlehčení, mnoho dílů bylo z lehkých plastů nebo karbonu, jako například střecha. Interiér byl ochuzen o vymoženosti jako klimatizace nebo stereo čímž bylo nakonec ušetřeno 110kg na hmotnosti. Díky přepracovanému podvozku a úžasné zvukové kulise poskytovalo řízení M3 CSL nezapomenutelný zážitek. Poslední inovace E46 proběhla v roce 2004, kdy BMW představilo první sériově vyráběný kabriolet s dieselovým motorem - BMW 320Cd.


Tabulka všech motorizací a typů karoserie BMW řady 3 :
Vysvětlivky :
- Karoserie C – 2dveřové Coupé
- Karoserie S – 4dveřový Sedan
- Karoserie T – Touring
- Karoserie Ca – 2dveřové Cabrio
- Karoserie Co – 2dveřový Compact
Označení motoru : M42 R4 16V = interní označení motoru, řadový 4válec, 16ti ventilová technika

Zdroj: www.autoabeceda.cz



(c) 2007 www.bmw3.firespace.eu | vyrobilo STUDIO D7